Dlouho jsem si přála mít parťáka do pohody, i nepohody, takového, který na mě bude čekat dnes a denně, až jsem se rozhodla pořídit si psa. A protože jsem od dětství vyrůstala s jednou fenkou Anglického kokršpaněla, po delším vybírání plemene jsem si vybrala opět kokříka.

Snad na všechny inzertní portály na webu jsem rozmístila ineráty a čekala, až se mi ozve chovatel s "tím pravým". Čekala jsem cca 2měsíce, až mi jednoho dne přišel e-mail, kde mi psala slečna Ing.Hanka Kaňková, že má fenku Anglického kokra Bacardi, která bude mít na přelomu břena/dubna štěňátka. Po návštěvě webové stránky této slečny a její fenky jsem byla rozhodnuta: "chci štěně právě od této fenky".

Snad proto, že je Bacardi z Jedovarské samoty velmi a velmi podobná naší Peggynce, naší první fence Anglického kokršpaněla. Jen s tou vyjjímkou, že Peggy měla zlatou barvu srsti a Bacardi je vícebarevná, černo-bílá.

DOUFÁM TAKÉ, že se na nás Peggynka stále dívá z nebíčka, prohání se bezstarostně po nebesských loukách a bude nám pomáhat zdolávat nejrůznější překážky našeho společného života a podporovat nás na výstavách a soutěžích, které s ANGELIKOU THURN TAXIS PLÁNUJEME.

Neexistuje to, že bych na Peggynku a další moje zvířátka a blízké osoby, která už jsou v nebíčku, zapomněla. Jsou stále se mnou a já s nimi. Vždyť jich mám plné srdíčko!